Deutsche Bank a evropské bankovnictví

(21. newsletter, 10. října 2016)

Deutsche Bank je v krizi a s ní celé evropské bankovnictví. To je nyní nejčastější téma mezinárodního ekonomického zpravodajství. Nicméně v tomto článku naleznete spíše argumenty, proč evropské banky onu krizi přečkají. O nepříjemné situaci Deutsche bank a nezbytných změnách, které nastanou v celém bankovním sektoru, však není pochyb.

Deutsche Bank je německá nadnárodní banka se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. V posledních letech se jí příliš nedaří, přičemž se ještě dostaneme k tomu proč, a v roce 2014 a 2015 vykázala ztráty. Na základě toho se také vyměnili manažeři v jejím čele. Nyní ji vede Brit John Cryan.

Letos se navíc k dalším očekávaným ztrátám přidala zpráva, že americké úřady budou od Deutsche Bank požadovat částku čtrnácti miliard dolarů v rámci odškodnění a pokut za americkou hypoteční krizi. Později se začalo hovořit o nižší částce. Na základě této zprávy se objevila další, která tvrdila, že Deutsche Bank začíná zkoumat možnost finanční záchrany od německé spolkové vlády.

Deutsche Bank od počátku namítá, že její vyrovnání v Americe bude nižší, v rámci jednotek miliard dolarů, a že s německou vládou nejedná, neboť nemusí. Důvěra v banku je ovšem klíčová věc. Její akcie začaly prodávat americké hedgeové fondy. I proto se akcie Deutsche Bank v pátek 30. září na chvíli propadly pod deset euro za akcii.

Stažení kapitálu ze strany amerických hedgeových fondů stálo i za pádem Lehman Brothers v roce 2008. Proto mnohým novinářům tato situace začala připomínat začátek finanční krize minulé dekády. Navíc od počátku roku, nejen na základě potíží Deutsche Bank, klesla hodnota indexu akcií šesti set bank ve 14 evropských zemích o 25% (Stoxx Europe 600 Banks).

Deutsche Bank prodala za 1,2 miliardy dolarů Abbey Life, pojišťovnu se sídlem v Londýně, kterou koupila od společnosti Lloyd v roce 2007. A dále se připravuje na mohutné navýšení vlastního kapitálu. Je to jedna z tak zvaných systémových bank a tu ani německá vláda ani evropské instituce padnout nenechají.

Nicméně nízké úrokové sazby v rámci Evropy výrazně omezují zisky bank. K tomu na banky po celém světě tlačí další a přísnější regulace, které je nutí zejména k držení větších kapitálových rezerv. Snižování zisků přimělo oznámit nizozemskou ING a německou Commerzbank rozsáhlé propouštění o tisíce míst.

Pro banky a finanční instituce se také mění časy. Technologické společnosti dokážou s desetinou či setinou zaměstnanců vydělávat mnohem více. Banky zároveň s digitalizací zvyšovaly počty zaměstnanců, přičemž do budoucna budou muset výrazně omezit jejich počty nebo je převést a kvalifikovat na jinou práci.

Jinak české banky jsou na „ostrovu stability“ uprostřed rozbouřených vod mezinárodních financí. Slouží především jako zdroj kapitálu pro zahraniční majitele. Jejich zisky však klesají díky nízkým úrokům a nízkým poplatkům. Nízké úroky jsou způsobeny celkovou ekonomickou situací a politikou centrální banky a za snižujícími se poplatky stojí konkurenční boj.

(na fotografii je centrála Deutsche Bank ve Frankfurtu nad Mohanem, by Peter Samow, CC BY 2.0)


Přehled nejdůležitějších ekonomických událostí ve dnech 26. září až 9. října 2016

Po více než roce se na sloučení dohodli akcionáři společností Anheuser-Busch InBev a SABMiller. Vznikne tak skupina, která bude ovládat 30% světového pivovarnického trhu. SABMiller v České republice vlastní Plzeňský Prazdroj, který díky pivovarům Plzeň, Velké Popovice a Radegast v Nošovicích, ovládá zhruba polovinu českého pivního trhu.

Sociální síť Twitter se 310 milióny aktivních uživatelů je předmětem obchodního boje. Rády by ji převzaly společnosti Salesforce.com, Walt Disney Company, Microsoft i Alphabet, mateřská společnost Googlu.

Čínská měna renminbi byla přijata jako pátá jednotka v rámci Mezinárodního měnového fondu (IMS’s Special Drawing Rights). Zastoupeno je nyní pět měn: americký dolar (se 42% poměrem), euro (31%), renminbi (11%), jen (8%) a libra (8%).

Bankovní rada České národní banky posunula ukončení oslabování koruny do druhého čtvrtletí roku 2017. Za tři roky této politiky udržela ČNB korunu poblíž hranice 27 korun za euro za cenu nákupu téměř 700 miliard eur.


Přihlášení k odběru newsletterů: